Druhej tejden skoro za mnou :o
Hrozně rychle mi to tady utíká. Když jsem loni byla v Rakousku, tak jsem si každej den odškrtávala kolik dní mi ještě zbývá do konce a připadalo mi, že to léto nikdy neskončí. Tady ten čas někam záhadně mizí, protože jinak snad není možný že už je zase pátek :D. Takže co jsem od pondělka dělala?
V práci je to každej den stejný, ale docela mě to baví. Pořád analyzujem rajčata. Přibyli nám tam dva noví stážisti taky z Tuniska. Zase je to tak, že ta holka umí dobře anglicky a od toho kluka jsem neslyšela zatím ani slovo, tak předpokládám, že anglicky asi moc neumí :D. Obě holky Safa a Sirin jsou moc fajn. Ptala jsem se jich na nějaký tuniský tradiční recepty, co bych zvládla uvařit, tak mi hned nadiktovaly recept na [ejšu] (myslím že se to píše ija nebo eja nebo prostě tak nějak). Po práci jsem to zkusila uvařit. Naštěstí jsem měla odborný dozor hned několika tunisanů, protože měli IAESŤáci schůzi, tak mi radili, co s tím. Musím se pochválit, fakt to bylo hrozně dobrý :D.
Hned další den mi Safa donesla do práce salát, kterej tady prodávají na každým rohu, a asi 10 placek (který byly zabalený v platýnku :o), že prý to vařila její máma, tak mi donesla na ochutnání. Bylo toho množstvím tak na 2 obědy a taky mi to moc chutnalo :D.
Prostě jsou tady všichni taaaak hrozně milí. A to i lidi, co se neznají. V metru i vlaku lidi pouštějí sednout ne jenom babičky a lidi s berlema jako u nás, ale i jen o trochu starší lidi. Když se vždycky ptám, kam jede metro, který zrovna přijelo, tak se mi všichni okolo snaží poradit (rukama, nohama, protože angličtina tady moc nefunguje :D). Jedna slečna si pak se mnou na nástupišti začala povídat, pak mě dovedla ke stánku, kde prodávali pití, a když jsem chtěla platit, tak řekla, že to je na ní a ten džus za mě zaplatila :D.
A večery (někdy i noci) na bytě? V pondělí jsem se s Maďarem Girgem domluvila, že si napůl koupíme víno. Po cestě do krámu jsme našli na zemi 10 dinárů (asi 100 Kč), takže víno bylo vlastně zadarmo. Pak jsme ho ještě s ostatníma popíjeli na balkóně. Prej mám pít častěji, protože jsem hrozně vtipná, když jsem opilá (no párkrát jsem do něčeho vrazila a padaly mi věci z rukou :D).
Ve středu měl Andrei z Rumunska narozeniny, tak jsme pro něj připravili překvapení. Koupil se dort, čepičky, frkačky a nějaký další věci na výzdobu. Skoro všichni jsme se shromáždili v jedný místnosti, zapálili jsme svíčky na dortu a čekali, až přijde. Čekali jsme fakt dlouho, protože se zrovna sprchoval :D. Když konečně přišel, tak už byly svíčky úplně rozteklý, tak mu na sfouknutí zbyla jenom jedna. Zazpívali jsme mu happy birthday, pak jsme pustili hudbu do repráků na plný pecky, tancovali jsme a zpívali jsme :D (makarenu a asereje prostě znaj všichni). Dort byl čokoládovej a jak bylo horko, tak skoro roztál. Všichni jsme měli ruce od čokolády. Už ani nevím, koho to napadlo, ale začali jsme si mazat čokoládu po obličejích :D. Pak šlo pár lidí spát, ale my jsme zase vydrželi až do jedný, takže jsem druhej den byla v práci jak zombie.
Ve čtvrtek jsme šli hrát basketbal. Nikdy bych nevěřila, že budu chodit dobrovolně hrát míčový sporty, teď mě nikdo ani nemusel přemlouvat :D. Bylo to o hodně lepší než fotbal minule a čtyřikrát jsem dala koš :D.
Večer jsme si pak šli sednout do kavárny na pláži. Ten den odpoledne nám taky dovezli na byt dvě nový pračky, ledničku, mikrovlnky a větráky. Když jsme přišli z kavárny, tak to kluci vynesli po schodech nahoru. Všechno jsme rozbalili, kusy polystyrenu jsme použili jako meče a štíty a rozpoutali jsme bitvu :D. Kluci potom použili hodně nefér taktiku, kdy zabili pobíhajícího švába koštětem, takže když mě s tím švábem honili, tak jsem se vzdala a utekla za dveře :D. Pak jsme šli radši už spát, ale to bylo až po půlnoci, tak jsem zase mrtvá.
V práci je to každej den stejný, ale docela mě to baví. Pořád analyzujem rajčata. Přibyli nám tam dva noví stážisti taky z Tuniska. Zase je to tak, že ta holka umí dobře anglicky a od toho kluka jsem neslyšela zatím ani slovo, tak předpokládám, že anglicky asi moc neumí :D. Obě holky Safa a Sirin jsou moc fajn. Ptala jsem se jich na nějaký tuniský tradiční recepty, co bych zvládla uvařit, tak mi hned nadiktovaly recept na [ejšu] (myslím že se to píše ija nebo eja nebo prostě tak nějak). Po práci jsem to zkusila uvařit. Naštěstí jsem měla odborný dozor hned několika tunisanů, protože měli IAESŤáci schůzi, tak mi radili, co s tím. Musím se pochválit, fakt to bylo hrozně dobrý :D.
Hned další den mi Safa donesla do práce salát, kterej tady prodávají na každým rohu, a asi 10 placek (který byly zabalený v platýnku :o), že prý to vařila její máma, tak mi donesla na ochutnání. Bylo toho množstvím tak na 2 obědy a taky mi to moc chutnalo :D.
Prostě jsou tady všichni taaaak hrozně milí. A to i lidi, co se neznají. V metru i vlaku lidi pouštějí sednout ne jenom babičky a lidi s berlema jako u nás, ale i jen o trochu starší lidi. Když se vždycky ptám, kam jede metro, který zrovna přijelo, tak se mi všichni okolo snaží poradit (rukama, nohama, protože angličtina tady moc nefunguje :D). Jedna slečna si pak se mnou na nástupišti začala povídat, pak mě dovedla ke stánku, kde prodávali pití, a když jsem chtěla platit, tak řekla, že to je na ní a ten džus za mě zaplatila :D.
A večery (někdy i noci) na bytě? V pondělí jsem se s Maďarem Girgem domluvila, že si napůl koupíme víno. Po cestě do krámu jsme našli na zemi 10 dinárů (asi 100 Kč), takže víno bylo vlastně zadarmo. Pak jsme ho ještě s ostatníma popíjeli na balkóně. Prej mám pít častěji, protože jsem hrozně vtipná, když jsem opilá (no párkrát jsem do něčeho vrazila a padaly mi věci z rukou :D).
Ve středu měl Andrei z Rumunska narozeniny, tak jsme pro něj připravili překvapení. Koupil se dort, čepičky, frkačky a nějaký další věci na výzdobu. Skoro všichni jsme se shromáždili v jedný místnosti, zapálili jsme svíčky na dortu a čekali, až přijde. Čekali jsme fakt dlouho, protože se zrovna sprchoval :D. Když konečně přišel, tak už byly svíčky úplně rozteklý, tak mu na sfouknutí zbyla jenom jedna. Zazpívali jsme mu happy birthday, pak jsme pustili hudbu do repráků na plný pecky, tancovali jsme a zpívali jsme :D (makarenu a asereje prostě znaj všichni). Dort byl čokoládovej a jak bylo horko, tak skoro roztál. Všichni jsme měli ruce od čokolády. Už ani nevím, koho to napadlo, ale začali jsme si mazat čokoládu po obličejích :D. Pak šlo pár lidí spát, ale my jsme zase vydrželi až do jedný, takže jsem druhej den byla v práci jak zombie.
Střílím na koš :D
Večer jsme si pak šli sednout do kavárny na pláži. Ten den odpoledne nám taky dovezli na byt dvě nový pračky, ledničku, mikrovlnky a větráky. Když jsme přišli z kavárny, tak to kluci vynesli po schodech nahoru. Všechno jsme rozbalili, kusy polystyrenu jsme použili jako meče a štíty a rozpoutali jsme bitvu :D. Kluci potom použili hodně nefér taktiku, kdy zabili pobíhajícího švába koštětem, takže když mě s tím švábem honili, tak jsem se vzdala a utekla za dveře :D. Pak jsme šli radši už spát, ale to bylo až po půlnoci, tak jsem zase mrtvá.
Komentáře
Okomentovat