Práce
Ve středu jsem měla první pracovní den. Pracuju v laboratoři firmy GICA, která vyrábí plechovky s rajčaty, harissou (ukrutně pálivá omáčka z chilli papriček) a dalšíma produktama. V porovnání s ostatníma stážistama to mám do práce docela blízko. Celkově mi cesta vlakem a metrem s přestupama trvá asi hodinu (někomu to zabere dokonce 2 hodiny). Jízda metrem je fakt chuťovka :D. Nejezdí pod zemí, je v něm neuvěřitelnej hic a bejvá příšerně narvaný. Člověk se vůbec nemusí držet, protože je na něj ze všech stran nalepenejch minimálně 6 lidí. Pořád se moc neorientuju v tom, do kterýho metra a kterým směrem mám nastoupit, protože v Tunisu je 6 linek a maj to hrozně debilně značený. Naštěstí se mnou zatím vždycky někdo jel, tak jsem ještě neměla příležitost se ztratit :D.
V GICe se mnou pracujou ještě další 3 stážisti - 2 z Tuniska a 1 ze Senegalu. Pořádně anglicky mluví jenom tunisanka Safa. Aboubacar ze Senegalu moc anglicky nemluví a tunisan (nevím jak se jmenuje, tak mu prostě říkám tunisan :D) nemluví anglicky vůbec. A všude jsou jenom francouzský nápisy a návody. Naštěstí jsem skoro všechny metody, co se tam provádějí, dělala ve škole. Můj hlavní šéf první den navíc nebyl v práci, tak jsme jenom cvičně analyzovali rajčata. Safa mi musela všechno překládat, protože naše další šéfová má taky špatnou angličtinu. Skvělý je, že většinou končím už v jednu, někteří stážisti v jinejch firmách pracujou i 9 hodin. První den jsme toho moc neudělali, tak jsem si říkala, že jsem tam skoro zbytečně :D.
Druhej den byl daleko lepší. Šéf konečně dorazil do práce, přeložil mi návody do angličtiny a vysvětlil mi, co všechno se v laborce dělá. Mají tam docela dobrý vybavení včetně HPLC, ale tipla bych si, že k tomu nás asi radši nepustí :D. Zase jsme analyzovali rajčata a ještě k tomu marmeládu. Když jsme načnuli desetikilovou plechovku marmelády, tak šéfová vzala špachtli nabrala trochu marmelády a dala nám každýmu ochutnat. A pak tu oblíznutou špachtli vrátila znova do plechovky :D. Pak jsme titrovali, dělali refraktometrii, měřili pH a podtlak v plechovce. Skoro v každý laborce je vždycky někdo, kdo je nebezpečnej svýmu okolí. Tady má tuhle funkci tunisan. Včera když se snažil titrovat s automatickou biretou, mu to vystříklo a dostala jsem přímej zásah roztokem NaOH do obličeje. Ještě že jsem měla brejle, protože bez nich bych to měla v oku. Naštěstí to byl slabej roztok a hned jsem to umyla, tak nejsem nikde poleptaná.
Nejvíc se asi bavím s Aboubacarem, což je docela vtipný, protože si moc nerozumíme :D. Je včelař a včera mi dokonce donesl skleničku jeho medu. Normálně med moc nejím, ale jelikož jsem si nekoupila žádnou marmeládu ani nic co bych si mohla mazat na bagety, tak teď budu asi snídat každej den bagetu s medem. Taky jsme se domluvili, že spolu budem jezdit do práce a z práce, protože máme stejnou cestu.
Na včasný příchody se tady taky moc nedbá. Včera jsem trošku nevychytala čas odchodu z bytu a dorazila jsem asi o čtvrt hodiny dýl. Všichni ostatní taky dorazili dýl, tak to nikomu nevadilo. Dneska se mi podařilo přijít včas, skoro nikdo tady nebyl a skoro 2 a půl hodiny jsme jen tak seděli a čekali až se něco stane. Tak jsem Aboubacara naučila hrát piškvorky a odehráli jsme skoro 20 her :D.
Tak snad budou další dny v práci taky v pohodě. Teď mě čeká víkend, takže volnóóó :).
V GICe se mnou pracujou ještě další 3 stážisti - 2 z Tuniska a 1 ze Senegalu. Pořádně anglicky mluví jenom tunisanka Safa. Aboubacar ze Senegalu moc anglicky nemluví a tunisan (nevím jak se jmenuje, tak mu prostě říkám tunisan :D) nemluví anglicky vůbec. A všude jsou jenom francouzský nápisy a návody. Naštěstí jsem skoro všechny metody, co se tam provádějí, dělala ve škole. Můj hlavní šéf první den navíc nebyl v práci, tak jsme jenom cvičně analyzovali rajčata. Safa mi musela všechno překládat, protože naše další šéfová má taky špatnou angličtinu. Skvělý je, že většinou končím už v jednu, někteří stážisti v jinejch firmách pracujou i 9 hodin. První den jsme toho moc neudělali, tak jsem si říkala, že jsem tam skoro zbytečně :D.
Náš laboratorní tým
Druhej den byl daleko lepší. Šéf konečně dorazil do práce, přeložil mi návody do angličtiny a vysvětlil mi, co všechno se v laborce dělá. Mají tam docela dobrý vybavení včetně HPLC, ale tipla bych si, že k tomu nás asi radši nepustí :D. Zase jsme analyzovali rajčata a ještě k tomu marmeládu. Když jsme načnuli desetikilovou plechovku marmelády, tak šéfová vzala špachtli nabrala trochu marmelády a dala nám každýmu ochutnat. A pak tu oblíznutou špachtli vrátila znova do plechovky :D. Pak jsme titrovali, dělali refraktometrii, měřili pH a podtlak v plechovce. Skoro v každý laborce je vždycky někdo, kdo je nebezpečnej svýmu okolí. Tady má tuhle funkci tunisan. Včera když se snažil titrovat s automatickou biretou, mu to vystříklo a dostala jsem přímej zásah roztokem NaOH do obličeje. Ještě že jsem měla brejle, protože bez nich bych to měla v oku. Naštěstí to byl slabej roztok a hned jsem to umyla, tak nejsem nikde poleptaná.
Tady se titruje v erlenkách :D
Nejvíc se asi bavím s Aboubacarem, což je docela vtipný, protože si moc nerozumíme :D. Je včelař a včera mi dokonce donesl skleničku jeho medu. Normálně med moc nejím, ale jelikož jsem si nekoupila žádnou marmeládu ani nic co bych si mohla mazat na bagety, tak teď budu asi snídat každej den bagetu s medem. Taky jsme se domluvili, že spolu budem jezdit do práce a z práce, protože máme stejnou cestu.
Na včasný příchody se tady taky moc nedbá. Včera jsem trošku nevychytala čas odchodu z bytu a dorazila jsem asi o čtvrt hodiny dýl. Všichni ostatní taky dorazili dýl, tak to nikomu nevadilo. Dneska se mi podařilo přijít včas, skoro nikdo tady nebyl a skoro 2 a půl hodiny jsme jen tak seděli a čekali až se něco stane. Tak jsem Aboubacara naučila hrát piškvorky a odehráli jsme skoro 20 her :D.
Tak snad budou další dny v práci taky v pohodě. Teď mě čeká víkend, takže volnóóó :).
Komentáře
Okomentovat