South trip - 1. a 2. den


Největší událost tohohle léta. Minimum spánku, hodně času strávenýho v autobuse, ujetejch asi 1600 km  a příšernej hic. Ale bylo to neuvěřitelně, úžasně, peckově boží :D. A taky jsme každej dostali trička s logem Starwars a Southtripu.


Ve čtvrtek ráno (ukrutně brzo - asi po 6) nás nabral autobus a vyrazili jsme na jih. Většinu dne jsme strávili v autobuse s několika zastávkama. Místo jsme si s Dajanou vybrali podle pravidla "Nejvíc cool lidi sedí vzadu". Ukázalo se, že to byla chyba, protože všichni organizátoři seděli vepředu a taky to tam nejvíc žilo. Navíc vzadu začala blbnout klimatizace a z větráků na nás šel horkej vzduch, zatímco lidi vepředu si užívali chládek. Ale nestěžuju si :D. Zase jsem si připadala jako na základce nebo na střední, když jsme jezdili na školní výlety, akorát tohle bylo stokrát lepší. Samozřejmě nikdo nemusel bejt připoutanej, zpívali jsme, tancovali jsme (makarena prostě nikdy nezklame). Jakmile někdo usnul, tak jsme ho buď počmárali rtěnkou nebo aspoň vyfotili :D. A další dny jsme si zabrali místo hned za řidičem. Klimatizace začala blbnout i vepředu, ale sranda byla pořád. Akorát nás v autobuse bylo o 2 lidi víc než sedadel. Vždycky 2 organizátoři stáli nebo seděli na schodech, a když jsme je chtěli pustit sednout tak nás většinou poslali do háje, že přece nebudou sedět, když by holka měla stát.




První zastávka byla v Kairouan, kde jsme se šli podívat na mešitu. Museli jsme mít zakrytý kolena, lokty a holky i vlasy. Tak nás navlíkli do nějakejch hábitů. Jeden kluk z Běloruska to s pokrývkou hlavy vzal opravdu vážně a celej den chodil s beranicí na hlavě (s kožíškem zevnitř :D) a několik turistů si ho dokonce vyfotilo. Přímo do mešity smí vejít jenom muslimové, tak jsme akorát nakukovali do oken a dveří a prošli jsme se po nádvoří.



Odpoledne jsme dorazili do Tozeur, kde jsme první noc spali. Ubytovali nás v pětihvězdičkovým hotelu. Asi jsem nikdy nebyla na tak luxusním místě. Ještě než jsme dostali klíče od pokojů, tak nám každýmu dali navlhčenej ručník a skleničku citronády na osvěžení. Když jsme se trochu vzpamatovali, tak jsme se jeli ve vozících, který byly tažený koňmi, projet oázou. Ta příroda tady mě fascinuje. Nejdřív kilometry písku a občas nějakej kaktus a pak nekončící zeleň s palmami, banánovníky, granátovými jablky a dalšíma stromama, který jsem v životě neviděla.

Náš hotel



Večer byla na programu party u bazénu. Možná to bude znít jako klišé, ale fakt jsem si připadala jako v americkým filmu. Tancovali a zpívali jsme a pak jsme všichni naskákali do vody. Dva kluci navíc po South tripu odjíždějí domů, tak pro ně organizátoři připravili dort.

Minulej tejden dorazil jeden stážista z Portugalska, kterej má GoPro kameru, takže máme z každýho dne krátký video :)
https://www.youtube.com/watch?v=J-KqZDDLK60

Druhej den jsme zase vstávali ukrutně brzo. Před hotelem na nás čekaly džípy a s nimi jsme jeli do pouště. Nejdřív jsme se jeli podívat na místo, kde se točily Starwars, kluci z toho byli hrozně nadšený :D. Zastavili jsme na kopci a váleli jsme sudy nebo běželi dolů.



S džípy jsme pak jeli dál. To bylo poprvý, co jsem jela vzadu a byla jsem připoutaná :D. Jeli jsme totiž fakt strmým terénem (dalo se to objet, ale proč si neužít trochu srandy s vyjetím kopce kterej má sklon asi 70° :D)
V poušti jsme měli několik dalších zastávek. Tady je pár fotek z hory, který říkají velbloudí hrb, vodopádu a oázy, kde jsme se i vykoupali.




Odpoledne jsme se vystěhovali z hotelu a autobusem jsme jeli ještě víc na jih. V Douz jsme se projeli na velbloudech. Když to porovnám s jízdou na koni, tak jsou fakt hodně vysoký a taky dost pomalý. A taky maj hrozně divný zuby (velbloud, co šel za mnou docela dost narušoval můj osobní prostor a taky se na mě šklebil :D).

Večer jsme pak přijeli na hotel, kterej měl sice o dvě hvězdičky míň (a taky tam byli švábi :D), ale rozhodně měl svoje kouzlo. Pokoje v přízemí vypadaly jako malý jeskyňky a navíc v nich byl chládek. V horních pokojích prej byl dost hic, ale to mě netrápilo, protože jsem bydlela dole. Zase jsme měli party u bazénu, ale protože jsem byla úplně hotová a ostatní taky, tak jsme tam moc dlouho nevydrželi. A o dalších dnech napíšu až v dalším příspěvku :).

Video z druhýho dne:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak se bydlí v Irsku

Obrázek
Když se řekne Irsko, tak se mnoha lidem vybaví příroda a nekonečné zelené louky. Jo zeleno tu je. Protože prší. A ne že by normálně zapršelo a pak bylo sucho, ale mrholí. Je to jako stát v mraku malých kapiček. Naštěstí jsme zatím měla většinu dní bez deště, prý se to moc nestává a mám štěstí :D. Počasí se tak stává oblíbeným irským konverzačním tématem, a univerzální věta "To je dneska venku hezky/hnusně," člověka zachrání od trapného ticha, když už neví co by říkal. Ilustrační foto - tohle jsem nefotila já :D Lidé jsou tady obecně hodní a milí. Už několikrát se mi stalo, že když jsem někde stála a rozhlížela se nebo blbě čuměla, tak se u mě někdo zastavil a zeptal se jestli jsem v pořádku. Stalo se nám to i když jsme píchli gumu, ale o tom jsem psala už předtím. Když jsme se bavili s lidmi na venkově, tak říkali, že ani nezamykají, že se tam nekrade (nebo jsou spíš všechny domy tak daleko od sebe, že se zlodějům nevyplatí trmácet se takovou dálku).  Navzd...
Další informace

Víkend N° 6

Obrázek
V sobotu v půl osmý ráno jsme vyrazili autobusem na výlet. Všichni spali, protože jsme den předtím hráli asi do dvou do rána flašku. Kolem devátý jsme dorazili k plážím Haouaria. Měli jsme jet lodí k jeskyním a plavat okolo skal. Bohužel bylo ten den hodně větrno a lodě na celým pobřeží měly zákaz opustit přístav. V Haouarie sice vítr nebyl tak silnej, ale hlídka nás nikam nepustila. Šli jsme aspoň k menším skalám, kde jsme plavali a zkoušeli jsme skákat do vody asi ze 4 metrů vysoký skály. Někteří neměli odvahu vůbec, kluci skákali bez problémů a já s Dajanou jsme byli tak nějak na pomezí. Chtěli jsme to zkusit, ale nejdřív jsme se dohadovali, která z nás skočí první a pak jsme stáli, koukali na skály kolem nás a báli jsme se že skočíme na ně :D. Nakonec jsme se odhodlali a ten strach byl zbytečnej. Po obědě nám hlídka řekla, že konečně můžeme jet lodí k jeskyním. Bylo krásně (asi jenom 30 stupňů, takže pro Tunisany to bylo na plavání moc zima :D), krásně modrá obloha i moře... ...
Další informace

Jak jsme se procházeli po Giant's Causeway

Obrázek
V Čechách máme docela dost státních svátků. Svatý Václav, Jan Hus, první máj. V Irsku jich moc nemají a tak si řekli, že první pondělí v srpnu prostě bude volnej den. Prodloužený víkendy jsou super a jelikož jsme od pátku byli s Isabellou v Severním Irsku, tak jsme se rozhodli jet ještě víc na sever k Obrovu chodníku. Hromadnou dopravou se tam samozřejmě dostat nedá, ale jezdí tam plno cestovek, tak jsme se zase přidali k milionu turistů, kteří tam každej den jedou, aby si vyfotili  šestiúhelníkový kameny. Autobus byl narvanej a já jsem celou cestu seděla vedle velice prostorově výrazný Kanaďanky, která zabírala půlku mýho sedadla. Navíc mi nefungoval mobil, takže jsem se po staru musela kochat výhledem z okna a potom dokonce s Kanaďankou začít konverzovat. Po cestě jsme měli několik fotozastávek - tzn. patnáct až třicet minut pauza na udělání selfíčka a naklusání zpátky do autobusu. Na fotozastávkách už stihli vybudovat i parkoviště, takže se tam sešly minimálně tři auto...
Další informace