South trip - 3., 4. a 5. den


V sobotu jsme nevstávali tak ukrutně brzo jako předchozí dny, ale asi až v 6 (předtím to bylo v 5:30). Po snídani jsme si sbalili věci a autobusem pokračovali zase dál. Cílovou destinací byl ostrov Djerba.

Hned po přeplutí moře trajektem jsme se jeli ubytovat. Kvalita ubytování klesla na 0 hvězdiček. Nebyl to dokonce ani hotel ale hostel. Společný koupelny v dost katastrofálním stavu a dokonce žádná zásuvka na pokoji. Jelikož jsme tam měli zůstat 2 dny, tak by mi asi dost vadilo, že bych si nemohla dobít mobil. Jinak se nám tam ale s Dajanou líbilo a přišlo nám to jako super zážitek, protože to bylo celý takový tradiční (všude bílá a modrá jako skoro všechny budovy v Tunisku atd.). Ostatní holky a dokonce kluci náš názor moc nesdíleli a tvářili se naprosto znechuceně, obzvlášť když viděli koupelny :D. O to vtipnější nám to přišlo a víc jsme se smály (jo byly jsme trochu za blázny :D).
No pokoje nic moc :D

Ale nádvoříčko nádherný

Organizátoři se proto rozhodli změnit ubytování na něco lepšího a během oběda běhali sem tam, telefonovali a tvářili se dost vynervovaně, tak nám jich bylo s Dajanou dost líto.

Hotel s prázdnými 30 místy nakonec našli, takže jsme se přestěhovali, v novým ubytování jsme se akorát převlíkli a jeli jsme k moři. V programu bylo napsáno parachute, tak jsem se nejdřív trochu bála, že budem skákat padákem :D. Naštěstí to bylo jenom parasailing - nechat se na padáku táhnout za člunem. A bylo to naprosto boží. Krásnej výhled na celou Djerbu, moře pod náma a v jednu chvíli nás nechali schválně klesnout, abysme si namočili nohy :D. No prostě super zážitek. Druhá aktivita byla o dost víc adrenalinová - jízda na nafukovacím banánu. Na banán se vešlo asi 6 nebo 7 lidí. Ještě než jsme se rozjeli tak jsme se všichni vyklopili (jo nebyl dobrej nápad se hromadně naklonit doprava :D). Když jsme se konečně všichni vyškrábali nahoru, tak na to řidič člunu  docela šlápnul. Na výzvy typu "a teď bez držení" jsem nereagovala :D. Měla jsem co dělat, abych se udržela oběma rukama a nespadla. Vzadu navíc seděl jeden poněkud váhově výraznější kluk a vždycky když byla velká vlna a on vyskočil tak nás to všechny vyhodilo do vzduchu :D. Nakonec jsme se vyklopili až těsně před břehem a navíc jsme všichni měli vesty, tak jsme akorát blbli ve vodě a ke břehu doplavali sami bez banánu.

Mezitím než jsme se všichni vystřídali jsme si ještě trochu zaplavali a pak jsme jeli na večeři. Hledali jsme nějaký rychlý občerstvení, kam bysme se všichni vešli. Našli jsme jedno docela prázdný. Jak jsme později zjistili, tak bylo prázdný z dobrýho důvodu. Na jídlo jsme čekali asi dvě hodiny. Několik z nás to tam zalomilo a vytuhli jsme s hlavou opřenou o stůl. Tak pomalý rychlý občerstvení jsem fakt ještě neviděla :D. Do postele jsme se zase dostali až kolem půlnoci a šli jsme hned spát.
Video: https://youtu.be/KLk5pamZjnI

V neděli jsme vstávali dokonce až v 7 :D. Na programu byla cesta pirátskou lodí na malej ostrůvek s krásnejma plážema, kterej je během zimy celej zaplavenej. Loď byla docela dost plná a do stínu jsme pustili rodiny s dětma, tak jsme se pražili na sluníčku. Když jsme vypluli, tak "piráti" vyšplhali do ráhnoví a prováděli tam různý akrobatický kousky přímo nad našima hlavama (samozřejmě bez jištění :D). Pak jeden začal hrát na hudební nástroj, kterej byl dost podobnej dudám a všichni na lodi začli tancovat a kdo znal text tak i zpívat.


Na ostrově jsme měli dvě hodiny čas dělat co se nám zlíbí. Tak jsme plavali, pak jsme zkoušeli fotit fotky pod vodou a v poslední půlhodině se to zvrhlo a začli jsme po sobě házet písek ze dna. Ještě včera jsem objevila, že mám v uchu písek a to jsem se mezitím několikrát sprchovala :D.

Pak jsme měli společnej oběd se všema lidma, kteří přijeli lodí. Seděli jsme u stolů pod obrovským přístřeškem z palmovýho listí. Od každýho stolu si "piráti" zavolali dvě ženy a ty pak donášely mísy s jídlem na stůl a u toho tancovaly a k tomu jako doprovod hrály dudy. Po obědě se zase zpívalo a tancovalo a hrály se hry. To se mi tady hrozně líbí, že se každej baví a užívá si život a nestará se o to, co si o něm myslí ostatní.

Při zpáteční cestě byl takovej hic, že jsme vždycky potají kradli led ze sudu, kde byly nápoje ochlazovali se tím. Sluníčko se na mně po celým dni stráveným na pláži podepsalo a můj obličej vypadal jako rajče. Dajana na tom byla dost podobně :D.

Odpoledne jsme jeli do místního muzea. Můžu říct, že tak vtipnou prohlídku jsem ještě nezažila. Neměli jsme průvodce, tak za něj zaskočil jeden organizátor. Asi měl ale nějakou slabou chvilku a nemohl si vzpomenout na většinu anglickejch slovníček, tak si pomáhal gestikulací. No nebudu rozepisovat, co všechno předváděl, ale část exponátů souvisela s obřízkou :D.


Večer jsme šli do nočního klubu. Bylo to tam dost drahý a DJ za moc nestál ale nakonec jsme se dostali domů až ve 4 ráno.

Video: https://www.instagram.com/p/BW6f-LsgBgJ/
Je to na instagramu, protože youtube to zablokoval, kvůli hudbě :D

Poslední den jsme naštěstí moc věcí na programu neměli. Všichni to zalomili a většinu cesty prospali. Poslední zastávka byla v Koloseu el Jem. Je sice menší než Koloseum v Římě, ale libilo se mi tam víc. Asi to taky bylo tím, že tam skoro nikdo nebyl a mohli jsme si dělat, co jsme chtěli. Jako třeba přelézt zábradlí a jít, kam se nesmělo nebo šplhat na zdi.


Video:
https://www.instagram.com/p/BW8oUOXAyIg/

Zpátky do Tunisu jsme dorazili až v 9. Šli jsme okamžitě spát. Následující den byl naštěstí státní svátek, nemuseli jsme do práce, tak jsem celej den strávila v posteli a dospávala svůj spánkovej deficit.

Musím říct, že tohle byl asi nejlepší výlet, co jsem kdy zažila! Nejenom kvůli tomu všemu, co jsme viděli nebo dělali, ale i kvůli těm lidem, s kterejma jsem tam byla :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak se bydlí v Irsku

Víkend N° 6

Jak jsme se procházeli po Giant's Causeway