Víkend N° 2


Zase nestíhám psát, když mám totiž volnej čas, tak jdu radši spát. V posledních dnech dorazilo asi 7 stážistů včetně mojí nový spolubydlící Dajany z Bosny (moje původní spolubydlící se totiž přestěhovala do vedlejšího pokoje, protože jí přijela kamarádka z Palestiny, a tak chtěla bydlet s ní).

Na tenhle víkend nebyl naplánovanej žádnej výlet, protože ve čtvrtek pojedeme na 5 dní na jih, což zahrnuje Saharu, jízdu na velbloudech nebo místa, kde se točily Star Wars. V sobotu jsme nováčkům ukázali pár míst v Tunisu, kde jsme byli už předtím. Byl zase takovej hic, že mi dokonce mobil hlásil, že je přehřátej na teplotu 45 °C.


Vandalismus level Afrika, aneb zvěčnili jsme se na kaktus

Odpoledne pro nás IAESŤáci připravili program s plněním úkolů. Některý byly docela vražedný jako třeba sníst lžíci harissy (ty kteří si ještě nestihli zvyknout na pálivý jídlo to i rozbrečelo :D) nebo postavit lidskou pyramidu. Do všeho jsme navíc museli zapojit co nejvíc cizinců, takže jsme pak běhali po pláži a hledali jsme lidi, kteří by byli ochotni s náma třeba dělat kliky nebo vypláznout jazyk a nechat se u toho natočit. Byli jsme rozděleni na tři týmy a my jsme skončili poslední (což moje soutěživé já trochu oplakalo :D), ale byla to fakt sranda, takže se nestěžuju :D.

Foto s velbloudem jsme zvládli, jenom v pozadí trošku zaniká, tak jsme si ho připhotoshopovali

IAESTE


Večer se pak konečně ochladilo (dokonce jsem si musela dát dlouhý kalhoty), tak jsme si šli sednout ven na trávu. Někteří popíjeli pivo a víno, což je na veřejných místech zakázáno, a pak jsme hráli tichou poštu. Bylo nás asi 20 a někde v půlce se to vždycky zvrtlo a i do úplně nevinný věty se dostaly slova jako fuck, suck, dick nebo tak něco :D.

Domluvili jsme se, že v neděli v 9 hodin tuniskýho času (tzn. plus mínus 2 hodiny) půjdeme na pláž s lidma co nově přijeli. Nevim proč, ale ostatní na pláž skoro nikdy nechtějí jít. Vyrazili jsme ve 12 a byli jsme tam asi do tří. Za velkej úspěch považuju, že jsem se narozdíl od ostatních nespálila :D. Mám dost vtipný fotky z toho, jak jsme se zahrabávali do písku. Prej je příště řada na mě :D.


Takže teď mě čekají tři dny práce a pak vyrážíme na South Trip.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak se bydlí v Irsku

Obrázek
Když se řekne Irsko, tak se mnoha lidem vybaví příroda a nekonečné zelené louky. Jo zeleno tu je. Protože prší. A ne že by normálně zapršelo a pak bylo sucho, ale mrholí. Je to jako stát v mraku malých kapiček. Naštěstí jsme zatím měla většinu dní bez deště, prý se to moc nestává a mám štěstí :D. Počasí se tak stává oblíbeným irským konverzačním tématem, a univerzální věta "To je dneska venku hezky/hnusně," člověka zachrání od trapného ticha, když už neví co by říkal. Ilustrační foto - tohle jsem nefotila já :D Lidé jsou tady obecně hodní a milí. Už několikrát se mi stalo, že když jsem někde stála a rozhlížela se nebo blbě čuměla, tak se u mě někdo zastavil a zeptal se jestli jsem v pořádku. Stalo se nám to i když jsme píchli gumu, ale o tom jsem psala už předtím. Když jsme se bavili s lidmi na venkově, tak říkali, že ani nezamykají, že se tam nekrade (nebo jsou spíš všechny domy tak daleko od sebe, že se zlodějům nevyplatí trmácet se takovou dálku).  Navzd...
Další informace

Víkend N° 6

Obrázek
V sobotu v půl osmý ráno jsme vyrazili autobusem na výlet. Všichni spali, protože jsme den předtím hráli asi do dvou do rána flašku. Kolem devátý jsme dorazili k plážím Haouaria. Měli jsme jet lodí k jeskyním a plavat okolo skal. Bohužel bylo ten den hodně větrno a lodě na celým pobřeží měly zákaz opustit přístav. V Haouarie sice vítr nebyl tak silnej, ale hlídka nás nikam nepustila. Šli jsme aspoň k menším skalám, kde jsme plavali a zkoušeli jsme skákat do vody asi ze 4 metrů vysoký skály. Někteří neměli odvahu vůbec, kluci skákali bez problémů a já s Dajanou jsme byli tak nějak na pomezí. Chtěli jsme to zkusit, ale nejdřív jsme se dohadovali, která z nás skočí první a pak jsme stáli, koukali na skály kolem nás a báli jsme se že skočíme na ně :D. Nakonec jsme se odhodlali a ten strach byl zbytečnej. Po obědě nám hlídka řekla, že konečně můžeme jet lodí k jeskyním. Bylo krásně (asi jenom 30 stupňů, takže pro Tunisany to bylo na plavání moc zima :D), krásně modrá obloha i moře... ...
Další informace

Jak jsme se procházeli po Giant's Causeway

Obrázek
V Čechách máme docela dost státních svátků. Svatý Václav, Jan Hus, první máj. V Irsku jich moc nemají a tak si řekli, že první pondělí v srpnu prostě bude volnej den. Prodloužený víkendy jsou super a jelikož jsme od pátku byli s Isabellou v Severním Irsku, tak jsme se rozhodli jet ještě víc na sever k Obrovu chodníku. Hromadnou dopravou se tam samozřejmě dostat nedá, ale jezdí tam plno cestovek, tak jsme se zase přidali k milionu turistů, kteří tam každej den jedou, aby si vyfotili  šestiúhelníkový kameny. Autobus byl narvanej a já jsem celou cestu seděla vedle velice prostorově výrazný Kanaďanky, která zabírala půlku mýho sedadla. Navíc mi nefungoval mobil, takže jsem se po staru musela kochat výhledem z okna a potom dokonce s Kanaďankou začít konverzovat. Po cestě jsme měli několik fotozastávek - tzn. patnáct až třicet minut pauza na udělání selfíčka a naklusání zpátky do autobusu. Na fotozastávkách už stihli vybudovat i parkoviště, takže se tam sešly minimálně tři auto...
Další informace