Karthágo a ZOO
Už se mi to blíží, takže jsem se rozhodla během posledního týdne navštívit zajímavý místa, který jsem ještě neviděla. V úterý jsme si naplánovali s Gonzalem, kterej taky brzo jede domů, navštívit amfiteátr, mešitu a starej přístav v Kartágu. Normálně končím v práci kolem oběda, ale tenhle týden má hodně zaměstnanců dovolenou takže jsme pracovali až do dvou. Navíc jsem zkazila jedno testování, takže jsme to museli opakovat. Dostala jsem totiž návody na analýzu rajčat a teď jsme přešli na harissu. Předpokládala jsem, že postup bude stejnej jako s rajčatama. Nebyl, a já jsem do roztoku přidala dvakrát víc hypermarganu než jsem měla. Místo čistě bílý tekutiny vznikla odporně hnědá (a stejnou hnědou mám i na rukách a nejde to smejt :D). Nejvtipnější na tom bylo, že se mi potom náš vedoucí omluvil, že to byla jeho chyba, protože neměl čas bejt s náma v laborce a nevysvětlil nám, jak se to dělá a ze srandy dodal, že mi přidá 10 dinárů k platu, protože jsme tam zkejsnuli tak dlouho.
Skončila jsem o dvě hodiny dýl než jsem si plánovala, takže místo toho, abych jela domů a dala si sprchu a oběd, jsem naprosto zpocená (ten vlak je jak sauna) a hladová jela do Kartága. Poblíž zastávky byl jenom malej stánek s potravinama, tak jsem poobědvala suchou bagetu a litr coly :D. Taky jsem si zapomněla vzít něco, čím bych si v mešitě zakryla vlasy. A Gonzalo měl tílko a kraťasy, i když by měl mít zahalený kolena a ramena. Kupodivu nás nikdo nevyhodil. Tak jsme udělali pár fotek. Tahle mešita se mi líbila asi nejvíc ze všech, který jsem tady navštívila. Po chvíli nás zpozoroval hlídač, zakázal nám fotit a řekl, že se musíme víc zahalit, tak jsme radši odešli. Naštěstí po nás nechtěl, abysme ty fotky smazali. Pár lidem, co si fotili prezidentskej palác nebo francouzskou ambasádu se totiž stalo, že k nim přišel policajt a donutil je ty fotky smazat.
Do amfiteátru jsme se taky vecpali, i když jsme tam neměli co dělat :D. Chystali tam nějakej koncert a nikdo nehlídal u brány, tak jsme prostě vlezli dovnitř.
Z přístavu zbyly jenom ruiny, takže jsme pak zamířili zpátky domů, protože jeden kluk slavil narozeniny. Dali jsme si dort a pak jsme šli do baru. Už minule jsem psala, jak drahý jsou tady bary. Kluci ještě stihli happy hour, takže měli pivo "jenom" za 50 korun. V nabídce měli ještě koktejly, ale ceny se pohybovaly od 160 do 200 korun, takže jsem si nic nedala a brzo jsem šla domů :D.
Včera jsme zase skoro nepracovali. Změřili jsme párkrát pH a pak jsme čekali do 12 než nás pustili domů. Asi 200 metrů od mojí práce je ZOO, tak jsem se rozhodla si jí prohlídnout. Bohužel nikdo neměl čas, tak jsem šla sama. Byl brutální hic. Nevím jestli na tom byly hůř ty zvířata nebo já :D. Kdo měl ve výběhu jezírko, tak byl v něm, kdo neměl tak byl aspoň ve stínu. Některý zvířata byly dokonce zalezlý úplně. Některý zvířata vypadaly dost staře a zanedbaně. No když to shrnu. Viděla jsem už lepší ZOO, ale na Tunis dobrý :D.
Co mě překvapilo nejvíc byly odpadkový koše. V Tunisu je fakt problém s odpadkama... Nikde nejsou popelnice, tak lidi házejí všechno na zem. Tady byly odpadkový koše na každým pátým metru :D. A bylo vidět, že to funguje - na zemi nebyly odpadky.
O něco horší to bylo s mapou areálu. Všechno bylo v arabštině a obrázky zvířat byly sloupaný, takže nešlo rozeznat, v jaký části je jaký zvíře :D
A dneska mám v plánu jet po práci se dvěma holkama, který taky brzo odjíždí, do Hamammet, kde jsou nádherný pláže. Jedem jenom tři, protože ostatní tam pojedou příští víkend hromadně a my o to nechcem přijít.
A ještě pár nesouvisejících zážitků z posledních dní.
Včera jsem dostala pozvánku od tří chlapů na kafe. Asi mi to extrémně slušelo (hahaha - brejle, culík, dva obrovský pupínky na bradě a červenej zpocenej obličej), protože už mě dlouho nikdo nikam nepozval. Ten první byl aspoň docela milej, potkala jsem ho před českou ambasádou a zavolal na mě Ahoj. Ukázalo se, že to byl Tunisan, kterej už dva roky žije v Čechách a do Tuniska jezdí za rodinou. Ten další neotravoval moc dlouho a nejhorší byl ten poslední. Neuměl anglicky a šel vedle mě asi 5 minut a šahal mi na ruku. Kolem bylo hodně lidí tak jsem se mu vytrhla a šla jsem jinudy :D.
Semafory tady moc nejsou. Občas někde jsou a nefungujou. A občas někde jsou, fungujou ale nejsou vidět :D.
Nemají tady ani KFC ani McDonald. Byli jsme v nějaký francouzský napodobenině mekáče. Hranolky nebyly vůbec slaný tak jsem si šla říct o sůl. Místo malýho pytlíčku soli nebo slánky vzal prodavač pytel soli, odsypal kousek na obrousek, kterej mi pak podal :D.
Skončila jsem o dvě hodiny dýl než jsem si plánovala, takže místo toho, abych jela domů a dala si sprchu a oběd, jsem naprosto zpocená (ten vlak je jak sauna) a hladová jela do Kartága. Poblíž zastávky byl jenom malej stánek s potravinama, tak jsem poobědvala suchou bagetu a litr coly :D. Taky jsem si zapomněla vzít něco, čím bych si v mešitě zakryla vlasy. A Gonzalo měl tílko a kraťasy, i když by měl mít zahalený kolena a ramena. Kupodivu nás nikdo nevyhodil. Tak jsme udělali pár fotek. Tahle mešita se mi líbila asi nejvíc ze všech, který jsem tady navštívila. Po chvíli nás zpozoroval hlídač, zakázal nám fotit a řekl, že se musíme víc zahalit, tak jsme radši odešli. Naštěstí po nás nechtěl, abysme ty fotky smazali. Pár lidem, co si fotili prezidentskej palác nebo francouzskou ambasádu se totiž stalo, že k nim přišel policajt a donutil je ty fotky smazat.
Do amfiteátru jsme se taky vecpali, i když jsme tam neměli co dělat :D. Chystali tam nějakej koncert a nikdo nehlídal u brány, tak jsme prostě vlezli dovnitř.
Z přístavu zbyly jenom ruiny, takže jsme pak zamířili zpátky domů, protože jeden kluk slavil narozeniny. Dali jsme si dort a pak jsme šli do baru. Už minule jsem psala, jak drahý jsou tady bary. Kluci ještě stihli happy hour, takže měli pivo "jenom" za 50 korun. V nabídce měli ještě koktejly, ale ceny se pohybovaly od 160 do 200 korun, takže jsem si nic nedala a brzo jsem šla domů :D.
Včera jsme zase skoro nepracovali. Změřili jsme párkrát pH a pak jsme čekali do 12 než nás pustili domů. Asi 200 metrů od mojí práce je ZOO, tak jsem se rozhodla si jí prohlídnout. Bohužel nikdo neměl čas, tak jsem šla sama. Byl brutální hic. Nevím jestli na tom byly hůř ty zvířata nebo já :D. Kdo měl ve výběhu jezírko, tak byl v něm, kdo neměl tak byl aspoň ve stínu. Některý zvířata byly dokonce zalezlý úplně. Některý zvířata vypadaly dost staře a zanedbaně. No když to shrnu. Viděla jsem už lepší ZOO, ale na Tunis dobrý :D.
Co mě překvapilo nejvíc byly odpadkový koše. V Tunisu je fakt problém s odpadkama... Nikde nejsou popelnice, tak lidi házejí všechno na zem. Tady byly odpadkový koše na každým pátým metru :D. A bylo vidět, že to funguje - na zemi nebyly odpadky.
O něco horší to bylo s mapou areálu. Všechno bylo v arabštině a obrázky zvířat byly sloupaný, takže nešlo rozeznat, v jaký části je jaký zvíře :D
A dneska mám v plánu jet po práci se dvěma holkama, který taky brzo odjíždí, do Hamammet, kde jsou nádherný pláže. Jedem jenom tři, protože ostatní tam pojedou příští víkend hromadně a my o to nechcem přijít.
A ještě pár nesouvisejících zážitků z posledních dní.
Včera jsem dostala pozvánku od tří chlapů na kafe. Asi mi to extrémně slušelo (hahaha - brejle, culík, dva obrovský pupínky na bradě a červenej zpocenej obličej), protože už mě dlouho nikdo nikam nepozval. Ten první byl aspoň docela milej, potkala jsem ho před českou ambasádou a zavolal na mě Ahoj. Ukázalo se, že to byl Tunisan, kterej už dva roky žije v Čechách a do Tuniska jezdí za rodinou. Ten další neotravoval moc dlouho a nejhorší byl ten poslední. Neuměl anglicky a šel vedle mě asi 5 minut a šahal mi na ruku. Kolem bylo hodně lidí tak jsem se mu vytrhla a šla jsem jinudy :D.
Semafory tady moc nejsou. Občas někde jsou a nefungujou. A občas někde jsou, fungujou ale nejsou vidět :D.
Nemají tady ani KFC ani McDonald. Byli jsme v nějaký francouzský napodobenině mekáče. Hranolky nebyly vůbec slaný tak jsem si šla říct o sůl. Místo malýho pytlíčku soli nebo slánky vzal prodavač pytel soli, odsypal kousek na obrousek, kterej mi pak podal :D.
Komentáře
Okomentovat