Jak jsem si koupila kolo

Když jsem byla na erasmu v Rakousku, tak jsem si zvykla jezdit na kole každý den. Pak jsem se ale vrátila do Prahy, která ale nebyla tak placatá (Strahovskej kopec je fakt zabijáckej) a navíc jsem to měla víc než 10 km, což je daleko rychlejší ujet metrem. A když člověk zaspí (nebo hodinu oddaluje budík), tak se hodí každá minuta. 

Ale jelikož bydlím v Dublinu jenom 4 km od práce, je to docela po rovině a navíc podle google map cesta na kole zabere 18 minut a cesta busem 28, tak byla koupě kola jasná volba. Přidala jsem se do facebookový skupiny, kde nabízejí použitá kola za celkem slušný ceny. Chtěla jsem dámský kolo, protože při sesedání z toho pánskýho se vždycky málem zabiju o štangli. 

A objevila jsem tam tohle kolo za 65 € s popiskem Kolo pro dospělé:

Říkám si výborně, nemá štangli a ještě je fialový (ne že bych si kolo vybírala podle barvy :D). Dohodli jsme se na předání, bylo to někde uplně mimo centrum, tak jsem tam jela autobusem a pak vlakem. Slečna, která ho prodávala přijela s tátou autem, kolo vyložili, rychle si vzali 60 euro a když jsem v peněžence lovila drobný, tak řekli, že to je dobrý a rychle odjeli. Asi abych si ho pořádně neprohlížela a nevycouvala.

Ukázalo se, že je celý kolo docela malý. Sedačka byla tak nízko, že jsem kolo rovnou mohla používat jako odrážedlo a při šlapání jsem měla kolena skoro u brady. Bohužel nešla sedačka přenastavit přímo na místě. Chybělo mi nářadí. Přetrpěla jsem 14 km až domů. No aspoň si trochu posílím nohy. Kolo taky při řazení vydávalo podivný kvílivý pazvuky. V pondělí jsem s ním dojela do práce, kde jsem si půjčila šroubovák a sedačku přenastavila. I tak bylo ale kolo pořád malý. Ale naštěstí při jízdě přestalo kvílet. Asi se jenom dlouho nepoužívalo a bylo zatuhlý.

Mezitím jsem si psala s mojí budoucí spolubydlící a zjistila jsem, že by si taky chtěla koupit kolo. A shodou okolností je menší než já. Asi o tolik, o kolik bych si potřebovala sedačku posunout nahoru. Tak jsme se dohodli, že jí kolo prodám, až přijede, a já si koupím větší. 

Na skupině jsem našla další dámský kolo tentokrát za 75 €. Měla k němu být i helma a zámek. K vyzvednutí bylo taky 14 km daleko stejně daleko jako to první kolo. Víc než půl hodiny jsem čekala na místě předání a dotyčný prodávající mi neodpovídal. Pak mi napsal, že není doma, ale že když zaťukám na jeho dům, tak jsou doma jeho rodiče. Kolo vypadalo úplně jinak než na obrázku a nebyla k němu helma ani zámek. Ale bylo fialový (asi osud :D) a byl k němu košík na řídítkách. A mělo normální velikost. Zase jsem dostala slevu 5 € a jela domů. Konečně jsem si tu jízdu fakt užila.

Malý kolo jsem prodala spolubydlící, která v pátek dorazila. Během víkendu jí několikrát spadl řetěz a uvolnily se řídítka. Teď se cítím trochu provinile, že jsem jí vnutila starej křáp, ale mě to kolo fungovalo normálně (až na tu velikost). Tak nevím jestli je chyba v kole nebo uživateli :D.