Vzhůru do nekonečna a ještě dál

Poslední dny utekly až moc rychle. Nakoupila jsem dárky, suvenýry, šaty... Šla jsem naposled na pláž a do Sidi BouSaid pozorovat západ slunce. Naposled jsem si dala místní jídlo. A ve středu večer jsme měli narozeninovou oslavu spojenou s goodbye party pro mě a pár dalších lidí, kteří odjíždí. Se všemi jsem se rozloučila, snědli jsme dort a ve čtvrtek ráno mě dva hlavní organizátoři doprovodili na letiště. Teď sedím v letadle a vážně se mi chce brečet. Nečekala jsem, že to bude tak skvělý, že potkám tak úžasný lidi, že budu mít zážitky jako lítání s padákem, skákání z útesu nebo potápění, že.... Prostě je toho tolik a myslím, že tohle bylo nejlepší léto, jaký jsem kdy měla. Doufám, že se sem ještě někdy vrátím ale prozatím sbohem Tunisko <3!!!

V sobotu v půl osmý ráno jsme vyrazili autobusem na výlet. Všichni spali, protože jsme den předtím hráli asi do dvou do rána flašku. Kolem devátý jsme dorazili k plážím Haouaria. Měli jsme jet lodí k jeskyním a plavat okolo skal. Bohužel bylo ten den hodně větrno a lodě na celým pobřeží měly zákaz opustit přístav. V Haouarie sice vítr nebyl tak silnej, ale hlídka nás nikam nepustila. Šli jsme aspoň k menším skalám, kde jsme plavali a zkoušeli jsme skákat do vody asi ze 4 metrů vysoký skály. Někteří neměli odvahu vůbec, kluci skákali bez problémů a já s Dajanou jsme byli tak nějak na pomezí. Chtěli jsme to zkusit, ale nejdřív jsme se dohadovali, která z nás skočí první a pak jsme stáli, koukali na skály kolem nás a báli jsme se že skočíme na ně :D. Nakonec jsme se odhodlali a ten strach byl zbytečnej. Po obědě nám hlídka řekla, že konečně můžeme jet lodí k jeskyním. Bylo krásně (asi jenom 30 stupňů, takže pro Tunisany to bylo na plavání moc zima :D), krásně modrá obloha i moře... ...

Pomalu začínají všichni odjíždět a občas se snaží v posledních dnech navštívit všechno, co ještě neviděli (stejně jako já :D). Příští víkend je naplánovaný výlet do Hamammet. Portugalec, kterej odlítá v sobotu si naplánoval, že se tam pojede podívat ve čtvrtek po práci. Nadšeně jsem souhlasila, že pojedu s ním. Před výletem se s náma domluvily ještě dvě Palestinky a Mexičanka. Den předem si Portugalec uvědomil, že nemá čas, čímž se ze mě stal hlavní organizátor výletu. Hamammet je asi hodinu cesty od Tunisu. Jezdí tam autobusy, ale daleko levnější varianta je dodávkotaxi (dodávka pro 8 lidí která jede přímo na místo, po cestě nikde nestaví a za 70 km jízdy jsme každá zaplatila jenom 40 korun). Na místě, z kterýho dodávkotaxíky odjíždí jsem byla už předtím, tak jsem dělala navigátora. Není to v úplně turistický čtvrti a samotný "nádraží" vypadá trochu strašidelně. Obrovská hala s desítkami cedulí, dodávek, lidi se přeřvávají, všude nepořádek. Bohužel tam cedule Hamammet n...

Už se mi to blíží, takže jsem se rozhodla během posledního týdne navštívit zajímavý místa, který jsem ještě neviděla. V úterý jsme si naplánovali s Gonzalem, kterej taky brzo jede domů, navštívit amfiteátr, mešitu a starej přístav v Kartágu. Normálně končím v práci kolem oběda, ale tenhle týden má hodně zaměstnanců dovolenou takže jsme pracovali až do dvou. Navíc jsem zkazila jedno testování, takže jsme to museli opakovat. Dostala jsem totiž návody na analýzu rajčat a teď jsme přešli na harissu. Předpokládala jsem, že postup bude stejnej jako s rajčatama. Nebyl, a já jsem do roztoku přidala dvakrát víc hypermarganu než jsem měla. Místo čistě bílý tekutiny vznikla odporně hnědá (a stejnou hnědou mám i na rukách a nejde to smejt :D). Nejvtipnější na tom bylo, že se mi potom náš vedoucí omluvil, že to byla jeho chyba, protože neměl čas bejt s náma v laborce a nevysvětlil nám, jak se to dělá a ze srandy dodal, že mi přidá 10 dinárů k platu, protože jsme tam zkejsnuli tak dlouho.  S...

Navzdory hicu (zas bylo asi 45 °C) jsme se v sobotu rozhodli jít se podívat do Mediny, což bysme v Česku nazvali asi jako Staré město. Ve vlaku bylo naprosto nesnesitelný vedro, tak se kluci pokusili otevřít dveře. Nějakej chlap na nás začal gestikulovat, ať to neděláme. Najednou se tam objevila skupinka ozbrojenejch policajtů a vytáhla jednoho Poláka z vlaku. Je hodně opálenej a má vousy a vypadá jako Tunisan. My jsme všichni zůstali zírat, policajti ho prohledali, a když zjistili, že je to turista, tak ho zase pustili dovnitř. Během jízdy už nebyli policajti v dohledu, takže kluci ty dveře stejně otevřeli :D. Fakt se divim, že jsem ještě neviděla nikoho za jízdy vypadnout z vlaku.  Medina je obrovská tržnice, kde se dá koupit cokoliv od suvenýrů, dekorací na svatbu, oblečení nebo i jídla. Jelikož jsem momentálně docela švorc (dneska je výplata, tak už nebudu :D), tak jsem si nic nekoupila a zajdu tam až těsně před odjezdem nakoupit suvenýry. Navíc je prej lepší tam nechodit ...

Typickej Čech není nikdy s ničím spokojenej a pořád si musí na něco stěžovat. Ale čím dýl tady jsem, tím víc si uvědomuju, jak dobře se vlastně máme. A doufám, že si to časem uvědomí víc Čechů, aby si užívali života jako lidi tady a ne jenom nadávali a tvářili se kysele jak citron. Máme svobodu. Před revolucí před 6 lety, tady byl dokonce zablokovanej i youtube.  Teď lidi sice můžou říkat co chtějí bez cenzury, ale pořád si tady člověk nemůže dělat co chce. A teď nemluvím o islámu a nošení šátku přes vlasy. Ty ženy do toho nikdo nenutí a je to jejich svobodný rozhodnutí. Znám tady dost muslimek, který hidžáb nenosí, protože necítí, že by měly. Ale lidi si nemůžou dát ani pusu na rozloučenou nebo se objímat na jenom trochu veřejným místě. Kdo chce jet do ciziny i třeba jenom na pár dní, tak pokud je mladší než 35, tak musí mít potvrzení od rodičů. Tohle opatření je kvůli terorismu a zavedli ho před dvěma lety. Teroristi jsou totiž nejčastěji ve věku od 20 do 35 let, takže tady ...